Tento příběh je uveden v mé nové knize, Voják financí, který je nyní dostupný u všech významných prodejců knih
Vážený parkovací lístek: nemám rád vás!
Byl jsem rychle na cestě, abych se stal ztraceným všem kvůli hloupému parkovacímu lístku.
Ten parkovací lístek mě zpočátku ztratil naději a vzdal se sobě.
Je to jedna z mála životních událostí, kde si pamatuju, že jsem nahlas říkal, "Vejít se. Končím!“.
Asi si myslíte, že by triviální parkovací lístek mohl mít tak drastický dopad na můj život.
Nech mě to vysvětlit…..
******
Můj otec byl vysokoškolský student a většinu života trávil tím, že se snažil, aby to fungovalo.
Věděla jsem, že je zklamaný jeho volbami, a nechtěl, aby mě viděli následovat.
Neustále mě povzbuzoval, abych chodil do školy a získal titul. Právě jsem se zapsal na Santa Monica Community College a těšil se, že se můj táta pyšní.
Když přišel čas na zaplacení za výuku a poplatky, předal jsem školní pokladnici moji matku kreditní kartu. K mému překvapení a zklamání to nepřijali, protože to nebyla moje karta, byla to moje matka.
Myslel jsem si, že se vrátím další den a zaplatím.
Několik dní uplynulo a vrátil jsem se k tomu samému pokladníkovi, tentokrát s kontrolou. Byla jsem připravená tohle udělat. Právě jsem se vyškrábala, když mi paní řekla, že mi chyběla lhůta na zaplacení a třída byla uzavřena.
Byl jsem propuštěn do všech tříd, se kterými jsem se zapsal.
Děláš si ze mě srandu? Opravdu jsem dovolil, aby se to stalo?
Nemůžu tomu uvěřit. Byla jsem v popření a nevěře, a já jsem se cítil jako kecy.
Zeptala jsem se pokladníka, jaké jsou moje možnosti, a řekla, že se budu muset obrátit na každou třídu a promluvit si s každým učitelem individuálně, aby zjistil, zda je ve třídě nějaký pokoj. Dala mi také varování, že řada tříd má nyní čekací listiny, takže by bylo pro mě ještě obtížnější se dostat dovnitř.
Neudělám ... Přesto
Tehdy jsem byla stále odhodlaná, že chodím do školy a dostanu titul, který mi otec zoufale chtěl. Tak jsem šel kolem každého učitele, aby mě prosil, aby mě dovolil vrátit se zpět.
První dva učitelé, které jsem navštívil, mi poskytly nějaké skličující zprávy. Třídy byly plné a čekací listina byla již deset lidí hluboko v každé třídě. Řekli mi, že je málo naděje, že se sem dostanou sem semestry.
Znovu jsem se cítila špatně. Nemohl jsem uvěřit, že jsem dovolil, aby se mi to stalo. Stále jsem měla jistou naději, že by mi možná dovolily některé z ostatních tříd, a že možná bych v tomto semestru neměl plný úvazek, ale alespoň bych měl nějaké kredity na mé jméno, abych začal.
Měl jsem tuto naději, dokud jsem se nevrátil k autu a našel parkovací jízdenku 75 dolarů, která byla na čelním skle.
Zjistil jsem, že jsem v jiném stavu nedůvěry.
Ze všech kecy, které jsem za posledních pár dní prošla, má nyní navíc 75 dolarů na parkování!
Byla to malá rána. V tu chvíli si vzpomínám, jak nahlas říkal ""
Parkovací jízdenka v hodnotě 75 dolarů zvedla veškerý vítr z mojích plachet, získala veškerou motivaci, kterou jsem kdysi získala za získání diplomu a vyrazil z okna.
Když přemýšlím o ceně 75 dolarů na parkování a jak jsem ji nechal kontrolovat a potencionálně sabotovat svůj život a kariéru.
Přemýšlím o tom, jak hloupě jsem nechal něco tak nepatrného mít tak velký dopad na můj život.
Naštěstí jsem se vrátila na vysokou školu. Dokončil jsem svůj titul a kvůli tomu a mnoha dalším faktorům jsem se ukázal jako velmi úspěšný.
Myslím, že je snadné pochopit, že bez mého diplomu bych nedosáhl takřka úspěchu, který jsem měl. Nikdy bych neměl absolvovat stáž pro firmu A.G. Edwards & Sons, Inc, která se stala juniorským makléřem, který mě následně vedl stát se finančním poradcem, což pak vedlo k tomu, že jsem přestal a spoluzakládal svou vlastní samostatnou firmu a pak následně vytvořil vlastní RIA, Alliance Wealth Management, LLC.
Žádná z toho by se nestala, kdybych se nevrátila do školy a znovu se aplikovala - a myslela jsem si, že jsem skoro nechal parkovací lístek na 75 dolarů, kus papíru o velikosti deseti obálky, diktoval mou budoucnost!
Jaké malé věci ve svém životě jste se dostali k tobě, které vás zastavily v tom, že budete hledat vaše sny a vášeň?
Když se na ně podíváte ve velkém obrazu svého života, jsou to nepatrné?
Je absurdní, že jste dovolili něco tak triviálního, že mají tak obrovský dopad na váš život? Pokud ano, není pozdě.
Udělal jsem to, co jsem měl udělat (měl bych si vzít ten 75 dolarů parkovací lístek a zaplatil ti to a řekl jim, aby to strčil) a pak pokračujte ve svém životě a usilujte o své sny.
Odeslat Váš Komentář